Ženská postava - držení, proudění síly, moc úsměvu, 2 .část

 

 

 Držení těla

 

Lidský duch se projevuje skrze tělo i svými pohyby. Každý pohyb jasně vypovídá o našem nitru. I momentální nálada se v každém okamžiku zračí v ušlechtilosti nebo obhroublosti pohybů.

Žena má schopnost ovlivňovat své okolí i svým vzezřením.

Když vejde do místnosti žena, u které se v každém pohybu projevuje přirozený půvab, plný harmonie a vznešené krásy, tak i ti nejméně citliví muži se budou snažit rychle upravit, zmužit se a být aspoň na chvíli před touto pravou dámou slušní a galantní. 

Ženský projev je ihned vnímatelný a žena tak nevědomky může velmi pomáhat posilovat v druhých lidech to dobré, co v sobě nosí.

 

A jak by měly přesně vypadat správné pohyby těla?

 

To je určitě individuální záležitost, ale všeobecně se dá říci, že tělo má být krásně napřímeno. Pro nás je to většinou až nepřirozené, ale měli bychom chodit úplně rovně- ramena mírně dozadu, volně svěšená, ruce ladně podél těla.

Hlava má být lehce zasunutá dozadu, tak aby tvořila přímou linii s páteří. Všechny tyto zásady platí samozřejmě i pro sezení. 

Hlavně při jídle je třeba pěkně sedět, aby každý orgán byl dobře prokrven a mohl tak plnit správně svou funkci během trávení.

Všechno to vypadá jednoduše a snadně, ale zkusme se jen pět minut opravdu hlídat a dokonale ovládat celé své tělo silou ducha a zjistíme, že nám to dá mnoho práce.

Uvědomme si také, že když náš duch ovlivňuje ladnost našich pohybů, tak musí krásné a ušlechtilé pohyby ovlivňovat ducha a zpětně jej pozvedat. 

Stvořitel nám nedaroval pozemskou schránu proto, abychom ji všelijak kroutili, ale máme ji nosit hrdě a vkládat do každého pohybu duchovní ušlechtilost. 

 

Proudění životní energie tělem

 

Správné držení těla je důležité i z toho důvodu, aby do nás mohla proudit životní energie v plném rozsahu.

Protože pokud máme hlavu svěšenou dopředu a k tomu ještě zhrbená záda, tak energie vůbec nemůže proudit jak má. Jakmile ale náš postoj vypadá pomyslně jakoby na přímce, tak korunní čakra se dostává na vrchol této linie a skrze ni může nádherně vstupovat životodárná Síla, která je zde pro nás v každém okamžiku k dispozici. Záleží na každém z nás, do jaké míry jí umožníme do nás proudit. 

      Zajímavé je také zjištění tvaru hlavy, kdy u duchovně rozvinutějších lidí jde na dotek cítit v oblasti vstupu energie, tedy v místě korunní čakry, mírná prohlubeň. To je důkaz, že u takového člověka je silnější napojení na Světlo a neustále do něj proudí množství Síly. Časem se tato ,,jamka" prohlubuje, v závislosti na duchovní hybnosti. Je to dáno tlakem Světla.

 Hmota těla se nepřetvoří za jeden den, ale např. za deset let už jde vidět hmatatelný rozdíl. 

 

Lebka

 

Celá lebka se během života mění podle toho, jak se člověk duchovně hýbe. Duchovní živost ovlivňuje stavbu a tvar mozku, podle kterého se potom tvarují lebeční kosti a to po celou dobu pozemského života. Při vzrůstající zralosti se zvětšuje malý mozek, který je kvůli nezájmu o duchovní život zakrnělý. Avšak malý mozek dokáže oproti velkému mozku přijímat i jemnější záchvěvy. Správně by to mělo vypadat tak, že vše, co duch září směrem ven, zachytí první ,,malý duchovní mozek", zpracuje jemné vibrace a teprve vhodně upravené  je předá ,,velkému" hutnějšímu mozku k použití ve hmotě. Stejně tak v opačném směru- vše co přichází k duchu z venčí, má prvně projít velkým mozkem k hrubšímu rozumovějšímu zpracování a až potom má pokračovat k malému jemnějšímu mozku, odkud to může duch teprve duchovně správně zachytávat v jemnější formě, lépe vnímat a ,,číst". Lidský duch a hrubá hmota této Zěmě jsou si vzdáleny podstatou, proto jsme dostali malý mozek jako jakéhosi prostředníka. Čím vyšší stupeň zralosti, tím je tedy větší a protáhlejší zadní část hlavy, díky zvětšení malého mozku. Lebeční švy jsou jenom zdánlivě pevné a nehybné.

 

Přehnané cvičení     

 

Člověk by měl plně ovládat své tělo po celý den a to vlastní silou ducha, z čehož má tělo desetkrát větší užitek, než z několika hodin cvičení. Všechen tělocvik a zvláštní cvičení mohou klidně odpadnout, jestliže člověk sebe a své tělo skutečně ovládá. Pak musí být každý sval trvale v pohybu a to vyžaduje síly a vůle, která většině lidem dneška chybí. Jakákoli zvláštní cvičení jsou jen žalostnou náhražkou za vědomou sílu veliké prostoty, jaká je samozřejmostí trvalého sebeovládání. Proto není nutné dělat denně sklapovačky, jogánské figury ani jiných náročných cvičení na vytvarování postavy do požadovaného tvaru, se kterým bychom byly konečně spokojené.

Stačí tak málo - pouze stát duchem na správném místě, v čistotě a v radostném tvoření a síla vyzařovaní ducha sama bude ovládat každý náš sval. Tělo se brzy samočinně zformuje do tvaru, jaký má mít.     

 

Úsměv

 

S tvarem těla souvisí i úsměv, který má až zázračné účinky. Pokud má člověk na tváři lehký přirozený úsměv, automaticky se povolí svaly na čele, mezi obočím a kolem očí. Vyhladí se tak vrásky a obličej dostává jemnější a ušlechtilejší výraz. Zdánlivě nepatrné, ale mnohem účinnější než estetická chirurgie.

Na začátku si většina lidí musí připomínat, že se nemá mračit, ale brzy každý ucítí ten veliký rozdíl v naladění.

Je vědecky dokázané, že když si na tváři vykouzlíme úsměv, samočinně se nám tím zvedá nálada a vnímáme pocit větší spokojenosti, protože mozek dostává impulzy od svalů, které fungují jen při dobré náladě a smíchu. Mozek netuší, že si na to třeba jen hrajeme, proto začíná v každém, i nahraném způsobu úsměvu, reagovat stejně jako při pocitu radosti, tvoří hormon štěstí Serotonin a spouští i další reakce zajišťující dobrou náladu. 

Jedině z tohoto důvodu mají lidé, kteří chovají mír v duši, obličej bez hrubých a hluboce vrytých vrásek. Takoví lidé totiž neustále nosí lehký úsměv na tváří a kůže tak zůstává napnutá. A navíc usměvaví a radostní lidé nemají takovou tendenci hrbit se, jako je tomu u škarohlídů.

 

Nikdo není tak chudý, aby nemohl darovat úsměv, který trvá jen chviličku, ale někdy se na něj vzpomíná celý život.

Je dobré zamyslet se i nad takovými nepatrnými věcmi a nemyslet si, že kvůli úsměvu se mi přece nezmění život k lepšímu. Změní. Protože život sám se skládá z maličkostí, aby potom v mocném celku mohl tvořit tolik veliké nádhery, která je všude kolem nás. 

Tak jako oceán potřebuje každou kapku vody nebo symfonie každou notu, tak i člověk se vyvíjí krůček za krůčkem a jeho cesta je lemovaná právě maličkostmi, díky kterým teprve může dosáhnout velikosti svého ducha.

    

      Milé ženy, mějme se rády. Přidejme k tomu ještě ladnost svých pohybů, upřímný úsměv a čisté srdce a v momentě budeme působit jako opravdové důstojné ženy, jako dobré víly, které kolem sebe rozdávají jenom radost a ušlechtilost…