Tomáš Jarošek, Básně

Tvé básně plné lásky,
strhávají z lidí temné pásky.
Krása střídá nádheru,
přeji si, ať to celým srdcem poberu.
Děkuji za Světlo, jenž skrze tebe proudí,
a ukazuje tak cestu těm co bloudí.

Inspirací ze Světla jsi mi,
básně skládají se tak samy.
Jen se dívám, co krásného se děje,
čistota citu mi přeje.
Přidávám se tak k tvému přání,
ať naše srdce se před Ním vždy klaní.

Když světlí pomocníci jsou na blízku,
změna k lepšímu může být jako v rychlíku.
Avšak vnitřní touha a cit je rozhodující,
ta musí jít vstříc rukám, jenž jsou pobízející.
Přesto jsem hlubocen vděčen a vím, že je to těší,
ať jsou to pomocníci v hmotě hrubé či jemnější.